Ceny potravin budou stoupat, hrozí i nedostatek. Veleba varuje před nepokoji. Vysílat signály nestačí

28.03.2022 13:02 | Rozhovor

„Ceny potravin nejenže budou dál stoupat, ale přijde doba, že tu některé základní potraviny, například vepřové maso, nějaký čas vůbec nebudou a dovézt je nebude odkud a kým,“ říká bývalý prezident Agrární komory Jan Veleba. Zmiňuje také zahraniční obchodníky, kteří u nás nakupují obilí, aby nahradili výpadky z Ukrajiny a Ruska, které jsou obilnicí Evropy. Naši potravinovou soběstačnost označuje za „bídnou“. Varuje před sociálními nepokoji a premiérovi vzkazuje. „Nestačí analyzovat a vysílat signály.“ Mluví také o „nezvyklé aroganci“. Nešetřil ani ministra Nekulu. Vrátil se i k premiérově cestě na Ukrajinu.

Foto: Hans Šembera

Popisek: Jan Veleba

O Ukrajině se mluví jako o obilnici Evropy. Mezi největší vývozce v tomto směru patří i Rusko. Jaký dopad bude mít podle vás válka v budoucích týdnech a měsících na ceny výrobků z obilí i tady u nás? A hrozí jejich nedostatek?

Já bych první polovinu vaší informace mírně upravil, doplnil – Ukrajina a evropská část Ruska jsou de facto obilnice světa. Válka a z ní vzešlá změna geopolitické situace má na ceny obilí a výrobků z něho dopady už dnes a ty se budou měsíc po měsíci postupně zvyšovat. Chlebové obilí a chléb je už od úsvitu naší civilizace základem, a to je v návaznosti na radikální změnu geopolitické mapy světa velký průšvih. A jestli hrozí nedostatek – ano, hrozí! Pro obecnou představu, Střední východ, lidnaté oblasti jihovýchodní Asie, Afrika (třeba jenom stomilionový Egypt) musí být nakrmeny a k tomu potřebují potravinářské obilí, hlavně pšenici. Rusko a Ukrajina zastavili její vývoz a naděje jeho obnovení je v tuto dobu nulová. Ročně vyvážejí obě země přibližně 40 milionů tun pšenice. Takže i u nás v této době začínají navazovat nestandardní obchody zahraniční obchodníci, hledají velké pěstitele a jdou tak daleko, že kupují obilí tak zvaně na stojato. Pozor, nemluvím o termínovaných obchodech, které jsou běžné, ale o obchodnících, kteří vyrazili s cílem zajistit si obilí z oblastí, kde dříve neoperovali a nahradit výpadky z obilnic Ruska a Ukrajiny. Mluvím o obchodnících ze Španělska, Polska, ale i z Libanonu a dalších zemí. Už jenom to zvedá ceny a vyprazdňuje už dnes regály s moukou a těstovinami třeba v Belgii či Německu. Po připočtení inflace, cen energie, hnojiv, chemie atd. se budou ceny potravin dál zvyšovat a lidi budou zírat. Naprosto pregnantně to řekl v ČT u Moravce generální ředitel Madety Milan Teplý: „Já počítám, že kostku másla prodám za 65 korun do řetězce. Je to astronomickej nárůst,“ a dodal, že až si obchodní řetězce přidají svoji marži bude kostka másla stát až 85 korun!

K tomu se může přidat otázka, jaká vůbec bude úroda – zatím je sucho, porosty ozimů jsou podprůměrné. Ale vláda jistě analyzuje a vyšle signál…

Válka, která není příliš daleko od nás, samozřejmě u mnohých lidí vyvolává nejistotu a také otázky, jak jsme na tom s potravinovou soběstačností i co se týče dalších produktů, nejen těch z obilovin. Vím, že o tom mluvíváte poměrně často, ale můžete to prosím v tuto chvíli připomenout?

Jsme na tom bídně, nechci zde zahltit čtenáře množstvím čísel, která už byla mnohokrát publikovaná, a proto uvedu pouze fakt, že potravinová soběstačnost České republiky je mírně nad 50 % a soběstační jsme pouze u hovězího masa a mléka. Nutně přijde čas pravdy, kdy na našem trhu nebude dostatek cenově dostupných potravin odpovídajících zvyklostem a kupní síle běžného občana.

Nic na tom nezmění ohlupování veřejnosti naší vládou, která nemá žádnou vizi, vyhýbá se jednání se zákonnými zástupci zemědělců, Agrární komorou, která ovšem svůj tlak v této vážné situaci nikterak nepřehání v liché naději, že premiéra je třeba nerozzlobit a jednat. Napadá mě o čem, když premiér s nezvyklou arogancí včera prohlásil, že jsme soběstační, což je evidentní lež.

Raději „řeší“ ukrajinské uprchlíky, než aby se ve vážné situaci zabýval do hloubky takovými přízemnostmi, jako je potravinová soběstačnost. Situace jde tak daleko, že se na něho přímo obrátily velké zemědělské podniky sdružené v tzv. Iniciativě zemědělských a potravinářských podniků s žádostí o přijetí zástupců a jednání do konce března. Výsledek – pan premiér prý to cítí jako ultimátum, jednat nebude! Takže s organizací, která je řádným členem Agrární komory a reprezentuje 61 % výroby vepřového masa, 59 % výroby drůbežího masa, 49 % produkce vajec a má v součtu 9500 zaměstnanců v zemědělství a obdělává 270 tisíc hektarů zemědělské půdy, tak s takovou organizací pan premiér nejedná! Pokládám to za těžký amatérismus, jehož důsledky ucítí každý občan této země. Nestačí totiž jenom analyzovat a vysílat signály, je třeba jednat a konat. Včera už bylo pozdě. A to tato vláda v zemědělství, které je mým celoživotním oborem, a proto mohu posoudit, evidentně nedělá. Když to tak srovnám a vezmu si všechny premiéry po listopadu 1989, tak takto hloupě a přezíravě se k nám nechoval žádný z nich. Domluvit se bylo možno víceméně s každým. Petr Fiala je první, s kým to nejde a troufám si odhadnout, že na to brzy dojede. Vím, že to jsou odvážná slova, nepřeji si v této těžké době žádný katastrofický vývoj, ale nemůže to skončit jinak. Jíst totiž potřebuje každý několikrát denně a když nebude, dá se do pohybu. Pokládám takové souvislosti za součást přírodních zákonů platných pro homo sapiens.

Ceny potravin stále stoupají, očekává se, že se na nich odrazí i drahé pohonné hmoty. Jak toto běžné české domácnosti podle vás zvládnou? Kam až situace může dojít?

Tak měl–li bych brát vážně premiéra Fialu a ministra zemědělství Nekulu, který ho krmí informacemi o skvělém stavu českého zemědělství, a lži o tom, že jsme soběstační, tak to čeští občané, tedy i domácnosti zvládnou, protože se to našeho občana nedotkne – tak to pan premiér formuluje. On vždy mluví tak, že vláda je na všechno připravena. Je to jeho obvyklá póza doprovázená rozmáchlými gesty, tyátr, lidově řečeno je to lež.

Ceny potravin, viz citace generálního ředitele Teplého výše, který nazývá věci pravými jmény, nejenže budou dál stoupat, ale přijde doba, že tu některé základní potraviny, například vepřové maso, nějaký čas vůbec nebudou a dovézt je nebude odkud a kým. V Polsku stojí přes tisíc kamionů, které nemají řidiče, ti dostali povolávací rozkazy a jsou zpátky na Ukrajině.

A kam až situace může dojít? To je jednoduché, bude se zvyšovat podíl občanů, kteří budou trpět potravinovou chudobou a ti začnou uvažovat úplně jinak. Přestanou se bát a půjdou do ulic. Ano, čekají nás sociální nepokoje a arogantní a přehlíživé vystupování premiéra Fialy a slabého ministra zemědělství vytaženého z klobouku, tedy Zdeňka Nekuly, je jenom přilévání oleje do ohně.

Říkáte ministra zemědělství Zdeňka Nekuly vytaženého z klobouku. Jak tomu rozumět?

To není titulek z bulváru, ale Zdeněk Nekula na jednání představenstva Agrární komory ČR sám sebe takto označil. Proto ho beru jako slabého, který nahrazuje odbornost a pojmenování nepříznivého vývoje partajními politickými výkřiky. Například o vychýleném dotačním kyvadle ve prospěch velkých podniků, což je lež jako věž. Dotace jsou na jednotku plochy a chovaného dobytka (tzv. velkou dobytčí jednotku) a jsou stejné pro malé, střední i velké. I když – ti velcí už teď mají přímé platby nižší o 5 % (tzv. degresivita) a v znevýhodněných oblastech, tak zvaných LFA, pobírají méně až o 30 %. Takže to páně Nekulovo kyvadlo je skutečně vychýlené, ale opačným směrem.

Vy opakovaně upozorňujete na nedobrou situaci v českém zemědělství. V té souvislosti zmiňujete Strategický plán 2023–2027. Připomeňte prosím našim čtenářům, co konkrétně pro zemědělství znamená a očekáváte vzhledem k tomu, co se v souvislosti s Ukrajinou děje, v tomto směru třeba nějakou změnu?

Ano, upozorňuji a nejsem sám. Zrovna včera v pořadu OVM v televizi u Moravce to víc než důrazně připomněl generální ředitel Madety Milan Teplý, který použil výraz, že je to před pádem a že vláda neudělala nic. Ale k vaší otázce. Strategický plán 2023–2027 pro české zemědělství v rámci reformy Společné zemědělské politiky byl velmi pečlivě zpracován předchozím ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem, projednán se všemi zainteresovanými nevládními organizacemi a byl v něm zachován důraz na zemědělskou výrobu a podporu těch, kteří ji zajišťují. Bez ohledu jestli jsou velcí nebo malí. Po volbách přišla vláda pětikoalice s premiérem Petrem Fialou a ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou, Strategický plán hodili do koše a narychlo předělali v politický pamflet, který znevýhodňuje podniky s živočišnou výrobou a citlivými rostlinnými komoditami (ovoce, zelenina, brambory) a dává velké dotace na prvních 150 hektarů aniž by jejich příjemci měli povinnost cokoliv vyrábět, produkovat! Tím se vytváří živná půda pro spekulanty, kteří budou hospodařit jenom na oko a budou destabilizovat zemědělské podniky vydáním půdy, na kterou bude rozpočítaná zvýšená platba na oněch 150 hektarů. Ta má být 23 % z celkové částky na přímé platby, tedy druhá nejvyšší ze všech zemí EU! Ministr Toman navrhoval 10 %… Čili větším zemědělcům, kteří chovají rozhodující počty dobytka, který tu ještě zbyl (krávy, prasata, drůbež) a stěží se drží nad vodou, se ubere a přidá těm nejmenším, na prvních 150 hektarů (redistribuce), kteří většinou živočišnou výrobu neprovozují a navíc nebudou mít povinnost cokoliv produkovat. To člověku hlava nebere a svědčí to všechno o nekompetenci ministra zemědělství Nekuly. Celé to špatně dopadne, už teď mlékárny ztrácejí surovinu, mléko. Proč by se menší hospodáři zabývali chovem krav, když dostanou na hektar cirka 20 000 Kč dotace a mohou jenom polařit. A když si to převedou do ekologického režimu, tak nemusí nic sklízet!

V reakci na velké zvyšování cen pohonných hmot vláda kromě zrušení silniční daně rozhodla i o zrušení povinného přimíchávání biosložky do nafty. Co na to říkáte?

Do nafty se doposud přimíchával methylester řepkového oleje, zkráceně MEŘO. Bylo to povinné, vymyslela to Evropská komise a čeští zemědělci, kteří umí, to velmi přivítali a příznivé dopady to mělo i pro českou ornou půdu. Řepka olejka je totiž zúrodňující plodina, která navíc zadržuje v krajině vodu. Řepka olejka je navíc významná a v podstatě nenahraditelná surovina potravinářského průmyslu, z níž se vyrábí ten nejkvalitnější stolní olej. A konečně kvetoucí řepka je skvělá pastva pro včely a jejich konečný produkt květový med. Jejím přečinem, který vládní média dotáhla propagačně do dokonalosti, je, že pomáhá ekonomicky českému zemědělství a že její podstatnou část zpracovává podnik PREOL v Lovosicích, patřící do koncernu Agrofert. Teď mně dovolte přejít k číslům. Spotřeba nafty je v ČR přibližně 600 miliard litrů a benzínu, kam se přimíchával bioetanol (biolíh) cca 220 miliard litrů. Biosložky, tedy MEŘO a bioetanol, představují 57 miliard pohonných hmot za rok. Pohonných hmot, které se vyráběly ze surovin, které pěstujeme na českých polích – řepka olejka, obilí, brambory, cukrová řepa. Tyto biosložky údajně zvýšily cenu o 2 Kč na litr, to bylo ale před skokovým zdražením nafty a benzínu, takže nejde tady o skutečné řešení cen pohonných hmot ze strany vlády, ale spíše o pokračující program Antibabiš. To je evidentní, stejně jako je evidentní, že tato vláda má velký deficit národohospodářských znalostí a koncepčního řešení.

Když se podíváme na sociální sítě, čím dál víc lidí vládě vyčítá, že sice řeší válku na Ukrajině, což je samozřejmě v této situaci pochopitelné, ale tak nějak zapomíná řešit i problémy lidí, kterým vládne. Souhlasíte s těmito výtkami?

Nejenže souhlasím, ale ještě bych doplnil. Můj pevný názor, který jsem si po 100 dnech provozu Fialovy vlády udělal, je ten, že nevládne a válka na Ukrajině pomáhá premiérovi tuto skutečnost dočasně zakrýt. Velmi dobře to vystihl bývalý vládní zmocněnec pro energetiku, známá osobnost, Jaroslav Míl, který v čtvrtletníku TEMA vydavatele Okresní hospodářské komory Most píše: „Dnes potřebujeme politiky a šéfy vlád, kteří chápou svoji roli jako funkci správce, který spravuje svoji zemi ve prospěch dalších generací a nevidí se v roli marketingových prodejců snů nadřazujících operativu nad koncepční řízení. Potřebujeme politiky se strategickým myšlením, kteří předcházejí krizím, a ne, že je svým jednáním způsobují.“ K tomu není co dodat.

Pojďme od zemědělství dál. Nedávná cesta premiéra Fialy a zástupců Slovinska a Polska na Ukrajinu vyvolala velké reakce. Někteří je označují za hrdiny. Z Bruselu prý ale také zaznělo varování ohledně rizika třetí světové války. Kritikou nešetřila ani bývalá diplomatka Magda Vášáryová. Jak vy tento počin českého premiéra hodnotíte?

V předešlé odpovědi jsem citoval pana Míla o potřebě politiků se strategickým myšlením, kteří předcházejí krizím, a ne, že je způsobují. Premiér Fiala je evidentně prost strategického myšlení. Mně ta cesta nějak nesedí a mám–li být upřímný, tak nevěřím tomu, že byl v Kyjevě. Protože mám jednostranné informace z provládních médií, protože v naší zemi začíná fungovat cenzura i autocenzura a lidé se začínají bát mluvit, tak nemám možnost si informace srovnat a udělat objektivní závěr. Ten se dozvíme, až uzraje čas, až současní majitelé demokracie skončí v propadlišti dějin.

Možná tím pan premiér založil na další titul před nebo za jménem. Snad ho už olomoucká univerzita ocenila, na hodnocení občanů naší země mu zjevně nezáleží, a tak musíme věřit, že tentokrát nebudou mít voliči krátkou paměť.

Prezident Zeman se rozhodl udělit vyznamenání i ukrajinskému prezidentovi Zelenskému. Překvapilo vás toto prezidentovo rozhodnutí?

Nejenže mě to překvapilo, ale musím být poctivý, velmi mě to zklamalo. Pan prezident jde otevřeně na politickou linii Petra Fialy a pětikoalice…

„Sankce“ kvůli válce na Ukrajině se dotkly i umělců a sportovců. A to nejen těch ruských. Problémy, zdá se, má například i náš zpěvák Jarek Nohavica. Ten odmítl vrátit ruské umělecké ocenění, následně mu zrušili koncert v Polsku, Člověk v tísni odmítl peníze z jeho charitativního koncertu, olomoucká univerzita nepronajme pro jeho koncert halu… Jak tento přístup vnímat?

Jako ubohost. A to, že olomoucká univerzita, která mimochodem nese název Jana Amose Komenského, učitele národů, nepronajme halu pro Nohavicův koncert, tak to znamená, že nepotřebuje peníze, že jich má v ročním rozpočtu přebytek. A stejně tak Člověk v tísni. Je zvláštní, že taková gesta, taková doslova hysterie v jiných zemích není. Není v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku, Rakousku, Německu. O to horší to bude, až se lidé probudí, až je probudí realita těžké životní situace, řekněme Fialova drahota a propad životní úrovně, který právě startuje.

Ing. Jan Veleba